16. To, co se stalo
(Eridanec a „sbor“ árie – spole
čné finále, zmatek)
Erid: [1] To, co se stalo na planetě Zemi, to budí hněv. A žádný smích!
V bouři tam přistál tarrakánský
koráb se spoustou zásob zkažených.
[2] Posádka na té lodi byla zkažená ovšem ještě
víc – flákači Pugg a Bann - ten postrach
všech poledníků i polednic!
[3] A hned se konal těžkej mejdan a zrůdný nápad máme tu:
Zanést pár živých organismů na
tuto mrtvou planetu!
[4] Založit líheň vývojovou! Pro děsná monstra kabinet!
kteréžto živé exponáty budou pak strašit celý svět!
[R] Šest sudů žluklé želatiny! Bandasku pasty albuminové! A do té slizské patlaniny zkvašenou ribózu, pentózu, levulózu!
Předehra pouze ve smyčcích pizz. v p, (Arioso – parlando in E)
Polili břečku bez meškání roztokem fermentovaných aminokyselin a zamíchali pohrabáčem.
Lopatkou na uhlí ohnutou doleva! Následkem toho bílkoviny všech příštích
tvorů budou levotočivé! A protože Pugg chytil rýmu,
tak do té plasmy taky nakýchal! A pak se smál, že do ní vdechl sakramentskýho
ducha!!!
Da capo al fine:
[5] Tak to se stalo na planetě Zemi. Budí to hněv a žádný smích.
Ty bytosti dnes říkají si Homo jen z naivity nevinných!
[6] Zápisné tedy platí Tarrakánci, to bude velmi logické.
Svým obětem však k tomu navíc dluží i alimenty kosmické!
[R] (Všichni zpívají refrén!)
Strhne se vřava, Tarrakánec cloumá Ijonem - ukazuje, jak je jeho tělesná schránka báječně trvanlivá a evolučně dokonalá – až ho povalí.
Ijon si začne myslet, že má halucinace, z posledních sil blábolí:
