(Ijon a Tarrakánec: "dvojzpěv"- rap)

Tarr: Tak zaprvé, je mi to trapné sice, leč ptát se musím - Tak co opozice?

Ijon: Co opozice? Já o žádné nevím!

Tarr: No jistě, pane, jenom ať se zjeví!

Sbor: Kdo se bojí opozice, ten se bojí o pozice!

Tarr: co se týká energie atomové, tak to pro vás jistě není nové. Odkdypak ji máte, stačí mi pár vět...

Ijon: Od šestého srpna pětačtyřicet.

Tarr: Jistě to byl triumf člověčího umu!

Ijon: To jsme svrhli první atomovou pumu.

Tarr: Tak to radši nedám do mé slavné řeči.

Ijon: Taky jsem měl pocit, že vás nepřesvědčím...

Tarr: Co národní důchod, kam to všechno dáte?

Ijon: Na armádu, zbraně, vždyť to všechno znáte...

Tarr: Armáda a zbraně? To je ňáké hobby?

Ijon: Máme mezi sebou ještě spoustu zloby -

Tarr: Tak dost! Copak jste sem přilít z pravěku?

Ijon: Zloby, nadutosti, pomsty, nevděku -

Tarr: Já vás nemám hájit, mám vás oslavovat!!!

Ijon: Zkuste se ptát jinak, vezmeme to znova.

Tarr: Zeptám se vás tedy radši na kulturu. Máte kulturu???

Ijon: Ano, to je ono, té my máme fůru.

Tarr: soustřeďme se tedy na architekturu - máte výbušné prostředky?

Ijon: Jak výbušné?

Tarr: Řízené stvořitelské exploze pro regulaci podnebí, přemísťování kontinentů, říčních koryt,...Máte to?

Ijon: Máme jen bomby, ale různé - napalm, fosfor, dokonce i s otravným plynem.

Tarr: Pojďme na to jinak - Čemu lidstvo věří?

Ijon: V to, že člověk všechno sebou samým měří.

Tarr: A proč zrovna člověk, proč ne medvěd hnědý?

Ijon: Lidstvo věří v pokrok, v zítřek, v sílu vědy!

Tarr: Vida, vida, věda! Vida, věda, sláva! Do kterých oborů se nejvíc peněz dává?

Ijon: Do štěpení jádra, do fyziky, pane...

Tarr: Dobře, nechme toho, snad se něco stane. Proč hned všude hledat samou habaďůru. Nechte všechno na mě. No tak. Hlavu vzhůru...

Tarr (k Ijonovi): Předseda projednává bod číslo osmdesát dva.