 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| „Kauzální způsob uvažování je svůdný v tom, že člověka vede k tomu, aby řekl: ,Přirozeně, tak se to muselo stát.‘ Zatímco by měl mít na paměti, že se to mohlo stát tak i jakkoli jinak.“ |
|
|
|
-
Ludwig Wittgenstein, Rozličné poznámky (1940)
|
|
|
|
|
|
|
| Mám zcela reálnou a jasnou vzpomínku na prosluněné dopoledne 13. 5. 1998. Byl jsem v Rudolfinu na výstavě z díla mého oblíbeného Fráni Drtikola a dlouho jsem stál před kresbou, či grafikou s názvem Melodické kroky, skvícím se na informační tabulce. Jaký to vpravdě zenový název i kresba! Obdivně jsem zajásal a poznamenal si do diáře jako námět na budoucí elektroakustickou kompozici, kde nebudou žádné melodické postupy tónů, ale naopak. Reálné lidské kroky ze zahrady zenového kláštera budou procházet skladbou postupně v různých podobách času a frekvenčního spektra. |
|
|
| Idea, transformovaná do dvojkové číselné soustavy, coby digitální nahrávka (DA 7565) elektroakustické skladby realizované 15. 6. 2000 pro Český rozhlas v Praze v jeho pověstném studiu „F“, se tak materializovala. Když jsem však dodatečně pátral po zmíněné Drtikolově grafice, abych si ji znovu zpřítomnil a začlenil ji v nějaké podobě do grafické podoby kompozice, už jsem se jí nedopátral. Žádný takový název v katalogu výstavy nefiguruje a ani nejvěhlasnější „drtikologové“ prý takové dílo neznají, nic takového snad ani neexistuje. |
|
|
| Neodbytně se vynořují otázky: Muselo se to stát právě tak? Nebo se to mohlo stát tak i jakkoli jinak? A stalo se to vůbec (když se to vlastně ani nemohlo stát)? |
|
|
|
|
|
|